encyklopedie zvuků

Tetřívek obecný

Upřesnění

Tetřívkovo tokání

Místo pořízení

Jižní Čechy, Ktiš

Pořídil

Jan Čajan

Délka

00:0017 s.

Za jakých okolností a kdy byl záznam pořízen

Pořízeno při procházce.

Popis o Tetřívku obecném

• živočichové (Animalia)
• Kmen: strunatci (Chordata)
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
• Třída: ptáci (Aves)
• Podtřída: letci (Neognathae)
• Řád: hrabaví (Galliformes)
• Čeleď: tetřevovití (Tetraonidae)
• Rod: tetřívek (Tetrao)
• Binomické jméno Tetrao tetrix

Popis

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých (Tetraonidae).

Velikosti kura domácího (délka těla samců 49–58 cm, samic 40–45 cm). Samec je černý (s nafialovělým leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.[1]

Rozšíření

Areál rozšíření druhu sahá od západní Evropy přes rozsáhlé území Eurasie východně až po Ochotské moře.

V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (350-400 samců, téměř polovina české populace), Jizerské hory (80-100 samců) a Šumava (116 samců), malé populace žijí v Doupovských horách, Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 1973–1977 byla celková početnost odhadována na 2500-4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 již jen na 800–1000 samců.[3] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.

Osidluje různé biotopy (slatiny, rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště aj.).

Potrava

V potravě je zastoupena zejména rostlinná složka, zvláště na jaře pak i hmyz. Ten má také zpočátku téměř výlučné zastoupení v potravě mláďat.[2]

Hnízdění

Polygamní druh. Samci jsou v březnu až květnu charakterističtí společným tokem na otevřených prostranstvích, kde s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly pobíhají, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují. Nejúspěšnější z nich se následně páří s většinou samic v okolí. Hnízdo je na zemi, skryté pod vegetací, snůška čítá 9-10 (6-12) žlutohnědých, méně často i načervenalých nebo okrových, tmavohnědě skvrnitých vajec o velikosti 49,7 x 36,0 mm. Inkubační doba trvá typicky 25-27 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama také vodí mláďata, která jsou vzletná zhruba ve věku 2 týdnů. Rodina zůstává pohromadě až do konce srpna nebo září, kdy se oddělují do menších hejnek podle pohlaví.[2][5]